CHKO KOKOŘÍNSKO

Flora

Bohatá lesnatost (téměř 53%) a tradiční řídké osídlení kraje způsobuje jeho neobvyklou zachovalost a ojedinělou krásu. Nejzachovalejší borové porosty s bohatým přirozeným zmlazením jsou zastoupeny v přísněji chráněných maloplošných územích. Místy se vyskytují i listnaté (bukové, dubové, habrové) porosty blížící se svým druhovým složením porostům původním. Část lesů, pokryvajících území CHKO, však byla vysazována ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století převážně jako jehličnaté monokultury (borové i smrkové). V údolích podél vodních toků rostou mokřadní olšiny, ve vlhkých, úzkých kaňonech jsou časté smrkové porosty. V hlubokých údolích Kokořínska je historicky uváděn jako původní i smrk ztepilý, doprovázející spolu s jedlí bělokorou bukové porosty.

Na plošinách, které jsou pokryty vrstvou spraše, se vytvořily kvalitní půdy zemědělsky využívané (převažuje pěstování obilnin, kukuřice, cukrovky). Nezalesněné okraje plošin pokrývají travnaté porosty místy zarůstající křovinami. Pokud se nacházejí na jižně exponovaných místech, tvoří za příznivých podmínek vhodná stanoviště pro výskyt teplomilných druhů.
Na vhodných stanovištích můžeme najít např. kosatce bezlisté, koniklece luční nebo třemdavy bílé. V hlubokých studených roklích se naopak vyskytují druhy chladnomilné, jako např. vranec jedlový či sedmikvítek evropský. 

V nivních polohách, na mokřadních biotopech, zejména v údolích Liběchovky a Pšovky, rostou mimo jiné ohrožené druhy prstnatec májový, kruštík bahenní, všivec bahenní, vachta trojlistá či pryskyřník veliký. Travní porosty se vlivem neobhospodařování v posledních 50 letech přeměnily na mokřadní společenstva, blížící se svým složením porostům v době před začátkem soustavného využívání nivních poloh člověkem. Právě na nich se vyskytuje řada chráněných a ohrožených druhů.

Mělnické stránky
regionální info server
 česká verze 2.5 
publikováno se souhlasem města
webdesign + obsah: © 2000 Ing. Libor Kurzweil