VÝLET NA VRÁTENSKOU HORU

Vrátenská hora (508 m n.m.) leží šest kilometrů na severoseverovýchod od Mšena a 17 km severovýchodně od Mělníka. Geomorfologicky je součásti Polomených hor, což je hlavní a nejrozsáhlejši geologický okrsek Dokeské pahorkatiny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, v její východní části. Nadmořskou výškou se už Vrátenská hora řadí do pohorského pásma, a proto se zde vyskytují některé horské rostliny. Flora je zdejši ozdobou, z chráněných rostlin jsou zde k vidění především třemdava bílá, lilie zlatohlávek, vstavač osmahlý, náprstník velkokvětý, lýkovec vonný a lýkovec jedovatý. Botanici napočítali na Vrátenské hoře sedm desítek druhů významných rostlin.

Hora vznikla v třetihorách sopečnou činností. Okolí Vrátenské hory bylo osídleno lidmi již v mladší době kamenné (neolitu), 4000 až 2000 let před n.l. Podle pověstí stál na jejím úpatí (vlevo pod dnešní obcí Libovice) od 7. do 10. století n.l. hrad Kamenec, podél něhož vedla z Lužickosrbska obchodní stezka do středních Čech.
Na rozložité kupovité vyvýšenině stojí dvě obce - Nosálov a Libovice. V Nosálově (380 m n.m.) můžeme obdivovat málo vídaný soubor roubených patrových statků s pavlačemi a empírovými bránami ze začátku 19.století. Od 14.století byl manskou vsí patřící pod bezdězské panství, zatímco Libovice (415 m n.m.), vzdálené pouhý kilometr západně od Nosálova na jižním svahu Vrátenské hory, už vlastnili páni z Housky. Ves je poprvé zmiňována v roce 1414. Obě obce jsou pozoruhodné chráněnými malolistými lípami. Ta v Libovicích je stará přes 300 let.
Pohled z rozhledny po okolní krajině je za dobré viditelnosti úchvatný. Kdybyste Chtěli vidět do větší dálky, museli byste zamířit trochu na severovýchod k Bezdězu (604 m n.m.). K návštěvě se však nabízejí i další pamětihodnosti v bezprostředním okolí. Především Lobeč se svým zámkem a hrobem autora Lovců mamutů Eduarda Štorcha a domovská obec Karla Sabiny, libretisty Prodané nevésty. Veřejnosti je již zpřístupněný zámek Houska a Chodské skály u Bezdědic. V mnohých okolních vesnicích najdeme krásnou lidovou architekturu, např. ve Žďáru, Vísce (lidové baroko) nebo Vrátně (barokně-klasicistní brány statků).
Myšlenka postavit na Vrátenské hoře rozhlednu se zrodila v roce 1992 v souvislosti se vznikem Sdružení obcí Kokořínska, které si ji vytklo za jeden ze svých hlavních cílů. Za tím účelem založilo obecně prospěšnou společnost SOK. Možná, že k nápadu přispěla i hodně zaprášená vzpomínka na dřevěnou stavbu, kterou však podle pamětníků smetla vichřice kolem roku 1916. Nejednalo se o klasickou rozhlednu, ale věž na sušení požárnich hadic, kterou sem přemístili hasiči ze Mšena.
Události se daly do pohybu až poté, kdy obec Vrátno dárovala na výstavbu pozemek a společnosti EuroTel a RadioMobil souhlasily s návrhem SOKu, aby rozhledna sloužila současně jako telekomunikační věž. Rozpočet stavby zněl na 10,8 milionů korun a speciální trojhrannou konstrukci vyrobila v rakouském Linci firma Blažek & Eckel a na místě ji začala montovat bezprostředně po položení základního kamene 6. července 1999. Stavba vysoká 42 metrů, přičemž k vyhlídkovému ochozu ve výši 25 metrů vede 127 točitých schodů, byla zkolaudována 24. září 1999.

Jak se dostanete na Vrátenskou horu?

Pro motoristy je k dispozici nové parkoviště. Kolo je jediný dopravní prostředek, kterým se můžete dostat až k rozhledně. Kolem Vrátenské hory jsou vyznačené tři cyklotrasy, o které se postaral Klub českých turistů.
Pěší turisté mohou jet z Mladé Boleslavi i Mělníka vlakem do stanice Skramouš a odtud po modré turistické trase na Vrátenskou horu. Všichni příchozí, včetně motoristů, budou mít možnost udělat si pohodovou procházku kolem Vrátenské hory po nově vyznačené trase. Tato trasa vede po vrstevnici a je nenáročná. K dispozici bude plánek a turistický průvodce. V případě únavy a žízně bude k dispozici občerstvení.

Tak příjemný výlet!

Mělnické stránky
regionální info server
 česká verze 2.5 
publikováno se souhlasem města
webdesign + obsah: © 2000 Ing. Libor Kurzweil