K oltáři

Tradičně stojí nastávající ženich u oltáře a čeká, než se otevřou dveře sálu a do místnosti vstoupí jeho budoucí žena, nezřídka zahalená závojem. Někdy jsem uličkou k oltáři sama, někdy se nechá doprovodit, nejčastěji otcem. Někdy také uličkou před nevěstou kráčí malé holčičky, nejčastěji dcery přátel nebo někoho z rodiny, a rozhazují po uličce okvětní plátky.

Od oltáře k hostině

Sotva si snoubenci navléknou snubní prsteny, políbí se a svatebčané propuknou v potlesk a nejbližší rodina nejspíš v slzy štěstí, vlastní ceremoniál je u konce a následuje zábava, hostina a veselení se. Všichni svatebčané předají novomanželům gratulace a nevěstě květiny, popřejí jim mnoho štěstí a vytvoří špalír, jímž ženich s nevěstou projdou od dveří oddací místnosti či kostela k vozu. Špalír svatebčanů po novomanželích může házet rýži, okvětní plátky, případně foukat bubliny z bublifuku.